2. Velká válka

Od 1. Velké války uplynulo již dobrých 1000 let. Sváry mezi lidmy dávno vychlady. Lidstvo se opět rozmnožilo a stávající území jim přestává stačit. Atinis se potřebuje roztáhnout a nemůže jinak, než na území Ragelu. Ovšem ragelané nenechají jen tak zabírat své území nepřítelem, a tak schromáždí své spojené armády na hraniích s Atinisem. Avšak to byla fatální chyba.

    Ve Vosmě už byla zhotovena flotila převozních galeon. Tyto lodě vylodili atiniskou armádu 20 km jižně od Bardaku a armáda vyrazila k Sihoru. Ve městě zbyla pouze městská stráž, vyslali proto posla k Bardaku. Město ovšem padlo, dřív, než dorazil do Bardaku, natož k ragelské armádě. Obyvatelé byli hojně pobíjeni a přeživší zotročeni a posláni na lodích do Atinisu.

    Ragelská armáda již dorazila k Rénosu. Město sice mělo posádku, ale ragelanů bylo o dost víc. Město nepotřebovalo studny, díky protékající řece, proto, když ragelané otrávili řeku proti proudu řeky, město se po 2 dnech vzdalo. Ragelané neměli větší slitování, než Vosmo-balirská armáda v Sihoru. Brzy jim však došla zpráva o útoku na Sihor a ihned se začali vracet.

    Skřeti, opět bojechtivý, narychlo svolávali klany, aby se také mohli do války zapojit. Slyšeli o armádě v Rénách, a tak se k ní vydali. Ta už ale byla pryč, proto se vydali k místu, které minule jejich obléhání ustálo. K Resaralu.

    Atinisané mezitím několik dní pili na místě porážky Ragelu, proto si ani nevšimli armády, která se pod rouškou tmy blížila z jihu. To barsané přišli na pomoc spojencům. Vpadli do města a začali masakrovat atinisany. Nad ránem už nebylo mnoho živých atinisanů ve městě.

    Ragelská armáda se mezitím stáhla k Tasmaku, ale generál Rudin se svou družinou, jel napřed obhlédnout situaci. Překvapilo je, když bylo město téměř prázdné. Přeživší ragelané tvrdili, že Bars zničil atinisany, ale poté jeho armáda odešla. Rychle se vrátili ke své armádě, aby promysleli, co dál.

    Setan se také rozhodl přidat se k válce, nalodil tedy armádu do lodí v Kotě a poslal je směrem k ústí řeky Nest. Hned po vylodění vyslal posly k atiniským lodím, aby za soumraku zaútočili na Bardak, podpoření částí setanské armády a jejich loďstvem. Ale když dorazili, byla velmi překvapeni, kdo byl u lodí. Byla to ztracená barská armáda, která pálila atiniské lodě. Avšak setaňané počítali s podporou, a tak když zaútočili na Bardak, a ten byl dostatečně v přesile, aby zničil setanské loďstvo. Zbytek setanské armády zaím putoval k Simpě.

    Atinisu zbyli jen armády Pakly a Sanaru a ty se sloučily a oblehly Lopal, vzniklý před 850 lety na ztraceném území. Ten měl jednu zásadní slabinu, a to že je pod kopcem a poblíž lesa. Atinisané začali posílat poražené kmeny z kopce dolů, za chvíli jich bylo tolik, že se po nich dalo vejít do města. To jejich armáda také udělala a vnesla do ulic chaos. Mezitím však část armády přišla k nestřežené bráně, prorazili ji a zavřeli utíkající barsany do kleští. Byli vězni ve vlastním městě.

    Rudin, nevěděl kam poslat armádu dřív, v Resaralu nechal, po cestě k Tasmaku, nějaké vojáky, ale ví, že ti nestačí na skřetí armádu. Nakonec rozdělil armádu mezi Resaral, Tasmak a Palar. 

    Skřeti už mezitím dávno došli k Resaralu. Díky jejich převaze nad strážemi a malou posádkou, kterou tam poslal Rudin na ochranu, zaútočili ze všech stran zároveň. To Resaral nevydržel příliš dlouho a padl za několik hodin. Zanedlouho, byla ragelská armáda, kterou sem vyslal Rudin, na obzoru. Skřeti však reagovali rychle a poschovávali se kolem cesty. Přepadli konec zástupu, zabili samotného Rudina a díky zmatku v řadách ragelanů zničil i zbytek armády.

    Setaňané, kteří mezitím donutili pouhou převahou regelany ke kapitulaci, výměnou za mírnější zacházení, mířili k Palaru. Skřeti také. Když se tam setkali, domluvili se na společném postupu. Rozdělili armády na čtvrtiny a nechali každou část útočit 6 hodin a poté byli vystřídáni další čtvrtinou. Tyto útoky byli podporovány katapulty a také proto obrana města povolila a město za cenu velkých ztrát padlo.

    Ragelu zbývalo poslední nedobyté město, které měli v plánu ubránit za každou cenu, aby se sultán Yador nedostal do rukou skřetů. Protože byli armády Setnu a skřetů oslabeny, další prostý útok by nebyl úspěšný. Proto se pokusili zapálit město pomocí sabotérů, katapultů a lučistníků. Nakonec se společnými silami povedlo město podpálit a útočíčí armáda akorát sledovala 3 dny trvající oheň a pobíjela všechny ragelany pokoušející se úteci z pasti. Poslední noc, kdy byli pobiti poslední ragelané, vešla do dějin jako "Noc nekonečného ohně", protože útok nepřežil jediný ragelan.

    Válka byla u konce, Ragel byl zotročen a jeho území spravedlivě rozděleno mezi 3 vítězné státy a navíc si Atinis vzal zpět ztracené moře, které však z úcty k bohům nepřejmenovali zpět.